Když neulpíváš, přichází jaro moudrosti
Příroda plyne s ročními obdobími a nechává všechny jevy plynout bez nucení, spěchu nebo ulpívání. V období, kdy padá listí, můžeme hlouběji poznat tento přirozený zákon.
Ať jsou podzimní listy jakkoli červené a krásné, strom je nemůže držet navždy. Když přijde čas, listy opadnou a strom je přirozeně pustí.
V životě však často nedokážeme nechat mnoho věcí přirozeně odejít. Čím více se připoutáváme, ulpíváme a snažíme se držet, tím těžší je mysl a z toho místa vzniká utrpení.
Co nelze držet, musí být puštěno. Po puštění může přijít čas podobný studené zimě, ale stejně jako strom projde zimou a znovu potká jaro, otevírá se i v našem životě nová cesta.
Když přirozeně pustíme to, co má být puštěno, můžeme znovu najít štěstí. Tehdy se v mysli objeví jaro moudrosti a život získá krásnější podobu.
Příroda plyne s ročními obdobími a strom pustí i krásné podzimní listí, když přijde čas. Kvůli připoutanosti a lpění se snažíme držet to, co nelze držet, a trpíme. Když však přirozeně pustíme to, co má být puštěno, projdeme zimním časem, znovu najdeme štěstí a v životě se setkáme s jarem moudrosti.
- Ani krásu nelze držet věčně.
- Roční období plynou přirozeně.
- Lpění činí mysl těžkou.
- Prosím, nech být toho, co musí být opuštěno.
- Přichází jaro moudrosti.